Jak poznat, kdy nám všímavost pomáhá, a kdy může ublížit?
Je mindfulness moderní zázrak, nebo jen nafouknutá bublina?
A může být dokonce i nebezpečná?
Techniky mindfulness — česky všímavost, bdělá přítomnost nebo vědomá pozornost — zahrnují širokou paletu postupů od jednoduchých dechových cvičení přes relaxace až po meditace a hlubší sebeuvědomovací praxi.
Hlavním cílem je umět zklidnit nervový systém, ztišit mysl a prožívat přítomný okamžik.
Mindfulness v posledních letech zažívá obrovský boom, používá se v mnoha oblastech od sportu přes školy až po benefity v korporacích. I já sama ji ve své praxi ráda využívám.
Proč mindfulness používám já 🌿
Krátká i propracovanější mindfulness cvičení mají mnoho ověřených přínosů:
- zlepšují koncentraci a kognitivní výkon,
- zklidňují nervový systém,
- snižují napětí, stres a úzkostné pocity,
- zlepšují kvalitu spánku,
- posilují emoční regulaci a sebeuvědomění.
Jednoduchost je jejich obrovská výhoda – nejsou zdlouhavé, složité a nevyžadují žádné předchozí zkušenosti. Skvěle se hodí do dnešní doby „rychlého dopaminu“ a zkrácené pozornosti.
Dobře doplňují terapeutickou práci s depresemi nebo úzkostmi, což dokládají i mnohé výzkumy, např. Falsafi, který prokázal u univerzitních studentů výrazné snížení depresivních, stresových a úzkostných symptomů při pravidelném praktikování mindfulness.
8týdenní program MBSR (Mindfulness-Based Stress Reduction), který přinesl do medicíny Jon Kabat-Zinn, je celosvětově využívaný postup pro léčbu stresu a psychosomatických obtíží.
Mindfulness mění oblasti mozku spojené s pamětí, učením a regulací emocí. Zvyšuje neuroplasticitu mozku. To znamená, že příznivě ovlivňuje nejen prožívání, ale i strukturu mozku. Blíže prozkoumat to můžete v odborných studiích Britty Hölzel et al. nebo Gotinka et al.
Nejen z výše uvedených studií vyplývá, že emoční a behaviorální změny vyvolané využitím mindfulness technik souvisí se strukturálními a funkčními změnami v mozku.
Pokud vás toto téma zajímá, aktuální výzkumy najdete třeba tady.
⚠️ Může mindfulness škodit?
Dostáváme se k tématu, o kterém se moc nemluví. Málokdo vám řekne, že mindfulness, relaxace a meditace mají i svou odvrácenou stranu. Nejsou vhodné úplně pro každého a úplně vždycky.
Některé studie, např. tady nebo tady, ukazují, že u části lidí – zejména u těch, kteří se potýkají s úzkostmi, panickými atakami nebo post-traumatickým stresem – nemusí být mindfulness techniky bezpečné a může se objevit zhoršení stavu.
Co se může stát?
U citlivějších nebo traumatizovaných jedinců může mindfulness vyvolat:
- zvýšení úzkosti,
- prohloubení depresivních pocitů,
- přehnanou emoční citlivost,
- flashbacky (živé a intenzivní vzpomínky na zraňující události),
- retraumatizaci (opětovné prožívání pocitů a stavů traumatu),
- pocity odpojení od reality (disociace, dezorientace).
To ale neznamená, že bychom se mindfulness měli vyhýbat — jen je potřeba s ní zacházet informovaně.
Jak tomu rozumět?
Mindfulness může odkrýt nebo uvolnit to, co bylo v těle a psychice dlouhodobě potlačené.
Výsledkem může být příval nepříjemných emocí, vzpomínek a pocitů, se kterými si nevíme rady.
Někdy nám může mindfulness praxe pomoci tyto pocity „přelakovat narůžovo“. Cítíme se lépe — ale jen proto, že jsme obtížné pocity překryli, ne protože jsme je zpracovali. Potlačené emoce se však dříve či později vrátí.
Proto je důležité:
- znát své limity,
- zohlednit svou psychickou situaci,
- začínat postupně,
- konzultovat případně s odborníkem.
K čemu nám mindfulness pomáhá v běžném životě?
- Zvládání vtíravých myšlenek a katastrofických scénářů.
- Snížení stresu a napětí.
- Lepší regulace emocí a reakcí.
- Klidnější komunikace v náročných situacích.
- Zlepšení soustředění a paměti.
- Posílení psychické odolnosti.
- Lepší spánek a regenerace.
- Hlubší poznání sebe sama.
- Více laskavosti a empatie – k sobě i druhým.
Kdy být opatrný?
Mindfulness může být riziková v případě, že:
- trpíte úzkostnou poruchou,
- procházíte panickými atakami,
- máte PTSD nebo jste prožili traumatickou událost,
- jste v depresivní fázi,
- máte diagnózu poruchy osobnosti,
- jste hypersenzitivní / velmi citliví,
- máte výrazné potíže s regulací emocí,
a zároveň:
- nemáte žádnou zkušenost s mindfulness,
- nejste pod dohledem odborníka,
- techniky používáte chaoticky nebo příliš intenzivně,
- očekáváte, že „vyřeší všechno“.
Jak začít bezpečně:
- Začněte krátce (1–3 minuty stačí).
- Vyberte jednoduchá a jemná cvičení - ne hluboké meditace.
- Pozorujte, jak se cítíte během i po cvičení.
- Pokud se necítíte dobře, cvičení kdykoliv přerušte.
- V případě pochybností se poraďte s odborníkem.
Doporučení:
- Přečtěte si článek Jak začít s mindfulness.
- Stáhněte si Pětiminutovky a vyzkoušejte jednoduché techniky.
Pokud si nejste jistí, jestli jsou pro vás mindfulness techniky vhodné, nebo máte po cvičení nepříjemné pocity, napište mi na info@verapospisilova.cz – podíváme se na to spolu. Více o mně / konzultacích zde.
VĚRA POSPÍŠILOVÁ
Psycholožka, lektorka a specialistka na duševní zdraví, práci s nervovým systémem, vysoký stres a úzkostné stavy.
