Pohledem letošní maturantky

S laskavým svolením jedné letošní maturantky zveřejňuji její dopis:

„Chtěla bych Vám moc poděkovat za to, že jste tady byla vždy pro mě. Vždy jsem se na setkání s Vámi moc těšila, dávalo mi určitou naději, motivaci, ale i chvíle smíchu, které samotné sezení dělaly ještě příjemnější.

Sezení mohlo trvat jak dlouho chtělo, (občas i pár hodin :D) ale vždy mi tak rychle uteklo a sama jsem nechápala, kam se ten čas poděl.

Když jsem si sama v pondělí, po našem posledním setkání snažila shrnout, kam jsem se posunula, uvědomila jsem si, že jste mi ukázala, co v životě fakt chci, navedla mě, jak si za tím jít a jak si i v těžkých chvílích alespoň malinko pomoci/ uklidnit se.

I meditace, kterou jsem neúspěšně zkoušela i před tím se nyní stala součástí mého života a to díky prostoru a klidu, který jste mi v rámci našeho sezení dopřála.

Hlavně jsem si ale uvědomila to, kým se chci stát a že chci bojovat sama za sebe a zbavit se svých ,,strašáků”, i když vím a uvědomuji si, že mám před sebou ještě velmi, velmi dlouhou cestu.

To, že jsem se „dokopala“ (a že jsem se „dokopávala“ opravdu dlouho) k Vám zajít a nechat si pomoci vnímám jako mé nejlepší rozhodnutí a jsem za to na sebe opravdu pyšná.“

Tvář dívky se zelenýma očima

Tato dívka má na co být hrdá. Není zrovna v lehké situaci a své boje nemá ještě ani zdaleka vyhrané.
 
Její slova sdílím hlavně proto, že mě čtou dospělí.
I v dnešní době existuje část rodičů, kteří se dívají skepticky na psychologickou, terapeutickou, podpůrnou i jinou pomoc.
 
Nejčastěji je za tím strach z toho, aby to nevrhlo špatné světlo na ně samotné. Strach, že se někdo bude rýpat v jejich soukromí a ukazovat prstem na to, že něco dělají blbě. Obavy, že někdo jejich dítku „nasadí něco do hlavy“ a oni se s ním pak nedomluví.
 
Někdy je za tím i jejich vlastní špatná zkušenost. Všem lidem, se kterými pracuji, vždy říkám, že mají hledat, dokud nenajdou.
To, že za nějakým odborníkem zajdete, ještě neznamená, že vám musí sednout na první dobrou. Ani že je to opravdu dobrý odborník.
 
A je škoda, když to člověk vzdá a zůstane na to zase sám a ještě s pocitem, že je to zbytečné.
 
Podobné zpětné vazby mimo to, že jsou pro mě ohromným motorem a pohání moji práci dál a dál, jsou taky hlavním důvodem, proč stojím za dnešní generací. Proč jim tak fandím, plně je podporuju a v mnohém jejich náhled na svět sdílím.
 
Sněhové vločky mají pro nás spoustu darů.
Nejsou jen slabí, změkčilí, s nereálnými očekáváními, sebestřední a přecitlivělí, jak se jim vyčítá.
Ve skutečnosti jsou mnohem pravdivější, otevřenější, přímější a odvážnější než jsme měli dovoleno my, když dostanou prostor.